Vyhoření zaměstnanců se často prezentuje jako individuální problém – jako důsledek špatného time managementu, nedostatku odolnosti nebo neschopnosti „vypnout“. Ve skutečnosti ale vyhoření většinou nevzniká ve vakuu. Je výsledkem dlouhodobého pracovního stresu a podmínek, ve kterých lidé pracují.
Prevence vyhoření proto není jen otázkou osobní psychické odolnosti zaměstnanců. Klíčovou roli hraje pracovní prostředí, firemní kultura a způsob, jakým jsou lidé ve firmě vedení.
Wellbeing jako součást strategie, ne benefit
Za vyhořením obvykle stojí kombinace několika faktorů. Mezi ty nejčastější patří přetížení, nedostatek kontroly nad prací, nejasné kompetence, konfliktní vztahy na pracovišti nebo pocit nespravedlnosti. Riziko zvyšuje také prostředí, kde panuje vysoký tlak na výkon a neustálá kritika, ale chybí podpora ze strany vedení.
Dlouhodobý stres a psychické problémy mají dopad nejen na jednotlivce, ale i na firmy a ekonomiku. Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) je ročně promrháno v celé populaci přibližně 12 miliard pracovních dní, což znamená ztrátu jednoho bilionu dolarů (23 bilionů korun).
Podle průzkumu Ipsos z roku 2024 víc než čtvrtina Čechů (27 procent) pociťovala takovou míru stresu, že kvůli tomu nemohli několik dní chodit do práce. A pokud to zaměstnanec zabalí úplně, znamená to pro firmu další náklady spojené s fluktuací.
Psychologické bezpečí a smysl práce
Jedním z klíčových prvků zdravého pracovního prostředí je psychologické bezpečí. Tento pojem popularizovala profesorka Harvard Business School Amy Edmondson. Označuje stav, kdy se lidé v týmu cítí natolik bezpečně, že mohou otevřeně sdílet své nápady, přiznat chybu nebo vyjádřit nesouhlas bez obavy z negativních následků.
Výzkumy ukazují, že psychologické bezpečí má zásadní vliv nejen na spokojenost zaměstnanců, ale i na výkon týmů. Potvrdil to například i interní výzkum Googlu, který analyzoval fungování desítek týmů a hledal faktory jejich úspěchu.
„Zdravé pracovní prostředí závisí na otevřené přátelské firemní kultuře, empatickém vedení, podpoře duševního zdraví a jasných pravidlech, jak firma funguje uvnitř i navenek. Důležité jsou možnosti osobnostního rozvoje, flexibilita a dobré vztahy mezi zaměstnanci, podpořené diverzitou,“ říká Simona Zábržová, zakladatelka startupu Soulmio, který se zaměřuje na komplexní péči o psychické zdraví ve firmách.
Podle ní je klíčová také motivace zaměstnanců, realistické cíle, spravedlivé odměňování a pocit smysluplnosti práce.
O důležitosti smyslu v práci ostatně píše i Simon Sinek ve své knize Start with Why. Jeho myšlenky podporuje také globální studie společnosti Gallup, podle níž lidé od svých lídrů nejvíce očekávají naději – tedy pocit, že jejich práce směřuje k něčemu smysluplnému.
Vytvoření prostředí, které duševnímu zdraví aktivně neubližuje, je minimum, o které by se měl zaměstnavatel snažit. Ostatně to je i jeho zákonná povinnost podle norem bezpečnosti a ochrany zdraví na pracovišti.
Sendvičová krize
Do prevence vyhoření vstupují i samotní manažeři. Ani ti totiž nejsou vůči stresu a přetížení imunní.
Mluví se například o takzvané krizi leadershipu nebo krizi středního managementu. Lidé na těchto pozicích se často ocitají v nevděčné roli mezi vedením firmy a svým týmem.
„Ukazuje se, že lidé na manažerských pozicích, typicky na střední úrovni, jsou v práci často velmi nespokojení a vystresovaní. Snaží se z těchto pozic odejít nebo hledají jiné uplatnění. Nemají dostatečnou míru autonomie a mohou se cítit zmáčknutí jako sendvič – z jedné strany vrcholovým vedením, z druhé lidmi v týmu, kteří za nimi chodí s problémy,“ vysvětluje Kateřina Zábrodská z Psychologického ústavu Akademie věd, která se věnuje psychologii pracovního zdraví.
I proto je důležité, aby ve firmách fungovala otevřená komunikace a vzájemný respekt – nejen směrem od vedení k zaměstnancům, ale i opačně. Manažeři totiž často nesou velkou část odpovědnosti za atmosféru v týmu, ale sami potřebují podporu a prostor k regeneraci.
Otvírák prevence
Vyhoření, fluktuace i quiet quitting bývají často signálem, že ve firmě nefungují některé základní procesy nebo vztahy. Organizace, které dokážou vytvářet bezpečné, předvídatelné a podporující pracovní prostředí, mají výrazně větší šanci těmto problémům předcházet. Pro manažery to znamená věnovat pozornost nejen výkonu, ale i tomu, jak se lidem v práci skutečně daří. Prevence vyhoření totiž není jednorázový projekt ani HR benefit. Je to dlouhodobý způsob vedení lidí.
Pokud vás zajímá více o prevenci vyhoření, sledujte další obsah Nevyhasni na blogu či sociálních sítích. Nebo se ozvěte – rádi přijedeme i k vám do firmy s naším Otvírákem prevence.
