Generace Z méně holduje alkoholu a cigaretám, což je dobrá zpráva. Tou špatnou je ale zvýšená obliba novějších návykových látek, jako jsou kratom či HHC, a vzrůst digitálně závislých. „U některých aplikací, her či sociálních sítí jsou jasně prokázané závislostní prvky, na které je mozek dítěte a dospívajících velmi citlivý. Vývoji nových technologií ale nelze bránit a pouhé zakazování jejich užívání nevede k účinné prevenci,“ říká v rozhovoru adiktolog a kouč Adam Kulhánek.
Mladí a závislí
Dá se získat vypovídající data ohledně toho, kolik lidí má s alkoholem či jinými závislostmi problém?
Za Českou republiku máme přesná data na základě každoročního sledování míry užívání jednotlivých návykových látek v dospělé populaci. Nejhorší situace je u vysoce dostupných legálních látek, zejména u alkoholu. Přibližně 1,5 milionu dospělých Čechů pije alkohol rizikově. Z toho podle odhadů 800–900 tisíc vykazuje tzv. škodlivé užívání. To znamená, že dlouhodobé pití alkoholu u nich vedlo k prokazatelnému poškození tělesného a duševního zdraví nebo jsou již závislí na alkoholu.
U cigaret se jedná o zhruba 1,5–2 miliony závislých kuřáků. Narůstá pak zejména užívání nových produktů, jako jsou elektronické cigarety nebo nikotinové sáčky.
Populace uživatelů nelegálních drog je u nás dlouhodobě stabilní. Odhady uvádí přibližně 45 tisíc osob užívajících buď pervitin nebo opiáty a opioidy.
Vnímám, že u dnešní mladé generace je alkohol méně přitažlivý. Zato narůstá užívání HHC (hexahydrokanabinol, jeden z kanabinoidů, který pochází z konopí; v březnu letošního roku byl zařazen na seznam zakázaných látek, pozn. red.), kratomu, kouření e-cigaret… Jak velký je to problém?
U mladých lidí je patrná výrazná změna. Méně konzumují alkohol a méně kouří klasické cigarety. Zjednodušeně řečeno můžeme říct, že alkohol je tradiční psychoaktivní látka rodičů současné generace Z. Také nám roste generace, která bude velmi málo kouřit cigarety. Na druhou stranu došlo k prudkému nárůstu užívání nových nikotinových produktů, z toho především jednorázových ochucených e-cigaret a nikotinových sáčků.
Mladé lidi více lákají nové psychoaktivní látky a jejich deriváty, jako jsou HHC nebo kratom. Negativní roli zde hrají bohužel mnozí influenceři, kteří jako role models prezentují účinky těchto látek zkresleně a z odborného hlediska zcela chybně. Narůstají také případy zneužívání psychoaktivních léků, tedy jejich užívání mimo předpis lékaře. Dlouhodobým fenoménem také bude nadužívání technologií, sociálních sítí a nadměrné hraní online her.
Mezinárodní výzkum Health Behaviour in School-Aged Children v loňském roce ukázal, že podíl dětí, které mohou být závislé na soc. sítích, vzrostl na osm procent. Jaké máte ze své praxe zkušenosti s digitální závislostí?
Problémy s nadměrným užíváním technologií patří mezi nejčastější případy v ordinacích dětských adiktologů. Žijeme v digitální době a částečně také v online světě, což s sebou přináší i tato rizika. Od technologií a internetu současně nelze abstinovat. Vývoji nových technologií nelze bránit a pouhé zakazování jejich užívání nevede k účinné prevenci. Proto existují doporučení, jak dlouho a jaký obsah je bezpečné užívat v jednotlivých věkových kategoriích včetně doporučení pro rodiče (parental control). U některých aplikací, her či sociálních sítí jsou jasně prokázané závislostní prvky, na které je mozek dítěte a dospívajících velmi citlivý.
Původ a predispozice
Jak velkou roli hrají v rozvoji závislosti genetické predispozice?
Dědičnost je jeden z faktorů ovlivňující závislost a závislostní chování. Podle studií může být podíl dědičnosti 5–30 %. Nové poznatky o tzv. epigenetice ale toto schéma částečně narušují. V praxi je pro nás klíčové, že závislost je multifaktoriální. Její vznik ovlivňuje rodina, výchova, duševní i tělesné zdraví jedince, vztahy s vrstevníky a další faktory.
Vyšší riziko výskytu poruch souvisejících s užíváním návykových látek se prý vyskytuje v rodinách s nízkým socioekonomickým postavením a případně i v rodinách s jedním rodičem. Potvrdil byste, že sociální prostředí hraje v rozvoji závislosti roli?
Vzorce rizikového a škodlivého užívání návykových látek je v populaci s nízkým socioekonomickým statusem a ve vyloučených lokalitách obecně vyšší. Výsledná závislost je ale fenoménem celé společnosti. Na léčbě u nás může skončit stejně tak uživatel pervitinu žijící ve squatu, jako právník excesivně užívající alkohol, ale také syn bohatých rodičů závislý na kokainu nebo seniorka, které zemřel manžel a kvůli špatně nastavené medikaci se u ní rozvinula závislost na benzodiazepinech. Na základě studií víme, jaké faktory dokáží v rodinách závislosti předcházet, ale ani kombinace všech těchto faktorů není stoprocentní zárukou.
Jak často se se závislostmi pojí výskyt duševních onemocnění jako deprese či úzkosti?
Bohužel se jedná o častý jev. Přičemž se může jednat o různé kombinace. Zneužívání návykové látky, které vede k rozvoji duševní nemoci. Nebo byla u pacienta nejprve psychiatrická diagnóza a ten se až sekundárně stal závislým. Osoby v duševním onemocněním se návykovými látkami někdy snaží tzv. sebemedikovat. Návyková látka jim krátkodobě „uleví“. Z dlouhodobého hlediska je to však velmi rizikový vzorec.
Jak může okolí poznat, že je někdo závislý? Jak se k dotyčnému chovat?
Užívání návykových látek blízcí lidé mnohdy nepoznají. Naši pacienti se často snaží svoje chování skrývat. Problémy ale postupně začnou přibývat – změny psychiky, zdravotní komplikace, úrazy, finanční problémy, neschopnost chodit do práce, izolace od kamarádů a blízkých lidí, zanedbávání koníčků a věcí, které je dříve naplňovaly. Závislost se stane středobodem života daného člověka. Pokud u blízkého člověka zaznamenáte patrné změny v chování, projevech navenek, reakcích nebo vzhledu, doporučuji se o blízkého zajímat a citlivě se ho nebo jí zeptat, že jste si těchto změn všimli a zda se něco neděje. Může se jednat o nemoc, vztahové potíže, psycho-sociální krizi, ale také o počínající závislost. Rodina a blízcí lidé stojí často na počátku vstupu do léčby daného člověka.
Léčba a prevence
Liší se nějak léčba závislostí, jako jsou ty digitální nebo třeba na práci, od léčby u uživatelů alkoholu či drog?
Princip léčby závislosti je v jádru totožný. Liší se spíše typ služby podle potřeb a indikace klienta. Někteří klienti zvládnou ambulantní léčbu a profitují z ní. Docházejí na terapii nebo terapeutické skupiny 1x nebo 2x týdně. U závažnějších případů je ale nutná týdenní detoxifikace a následná pobytová lůžková léčba, ať už v nemocničním prostředí na oddělení léčby závislostí, nebo v terapeutické komunitě. Nově jsou ale dostupné také moderní formy jako mobilní aplikace nebo online psychoterapie.
Říká se, že závislost je na celý život, že nejde úplně vyléčit. Je tomu opravdu tak? Jak často dochází k recidivě?
Recidiva, tedy návrat k užívání po delším období abstinence, je nejčastějším výsledkem léčby. Závislost je komplikovaná a nelehká diagnóza, která vyžaduje kompletní změnu životního stylu. Proto je i proces léčby intenzivní a dlouhodobý. Každý pokus o léčbu závislosti je ale velmi důležitý a přínosný.
Důležitá je samozřejmě prevence. Je podle vás dostatečná?
Prevence je v oblasti závislostí naprosto zásadní. V České republice máme velmi robustní a propracovaný systém školské prevence, preventivních programů ve školách. Nedostatek je ale veřejnozdravotních kampaní zaměřených na celou populaci. Klíčovou roli, zde hrají také rodiče, kteří jsou do nižšího školního věku zásadním role modelem pro své děti.
Vyhledejte pomoc
Pociťujete, že nemůžete přestat s užíváním návykové látky, nebo při odpoutání se od obrazovky mobilu či počítače máte abstinenční příznaky? Vnímáte projevy závislosti u někoho ve svém okolí? Máte-li v jakékoliv fázi pocit, že se nedokážete se situací vypořádat sami nebo s pomocí blízkých, vyhledejte psychoterapeuta nebo přímo adiktologa. V případě akutních problémů neváhejte volat krizovou linku. Léčba závislostí probíhá buď ambulantně v ordinaci psychiatra, adiktologické ambulanci, denním stacionáři, nebo rezidenčně. Typ a délka léčby je vždy individuální, odvíjí se od aktuálního stavu závislosti. Některé služby jsou hrazeny ze zdravotního pojištění. Více informací zjistíte u své zdravotní pojišťovny a daného centra.
Vybrali jsme pro vás několik míst, na která se obrátit:
- Klinika adiktologie Všeobecné fakultní nemocnice v Praze
- Národní linka pro odvykání alkoholu
- Centrum Alkos – založila ho Michaela Duffková, autorka Zápisníku alkoholičky (v návaznosti na stejnojmenný film, který je natočen podle Michaelina příběhu, vznikla i osvětová kampaň Ženy s odvahou); centrum nabízí pobytové programy, ambulantní léčbu, rodinné poradenství či doléčovací program formou skupinových sezení a individuálních terapií
- Magdaléna – součástí je centrum adiktologických služeb, ambulance, doléčovací centrum, terapeutická komunita i centrum primární prevence a vzdělávání
- Adikto, centrum pro léčbu závislostí
- Neo Centrum – léčba závislostí i dalších psychických obtíží
- Sananim – nestátní nezisková organizace poskytující multidisciplinární adiktologické služby
Nejtěžší je vždy první krok. Držíme vám palce. Nejste na to sami.
