Vysoká škola bývá označována za nejkrásnější období života. Pro mnoho studentů však první měsíce studia znamenají spíše střet s finančními starostmi, tlakem na výkon a rostoucími nároky na vlastní budoucnost. Proč je přechod na univerzitu pro řadu mladých lidí tak náročný a co o tom říkají výzkumy?
„Užívej si to, vysoká škola jsou ta nejlepší léta tvého života. Pak už tě čeká jen práce a povinnosti.“ Znáte tu větu z rodinných oslav? Pro mnoho dnešních vysokoškoláků však zní spíše jako vzdálená představa než jako realita. Nástup na vysokou školu totiž neznamená jen návštěvy přednášek, večery s přáteli a intenzivní učení během zkouškového období.
Místo známého prostředí středoškolské třídy se ocitnete v anonymní aule plné neznámých lidí. Nikdo vám nepřipomíná termíny, nikdo nekontroluje docházku a veškerá zodpovědnost za studium leží najednou na vás.
K akademickému tlaku se navíc rychle přidávají starosti finanční. Rostoucí náklady na bydlení, jídlo a běžný život znamenají, že brigáda nebo částečný úvazek už pro většinu studentů nejsou cestou k přivýdělku na dovolenou, ale nezbytností. Dnešní vysokoškolák tak často balancuje mezi rozvrhem, termíny odevzdání a pracovními směnami.
Tlak na výkon a pocit selhání
Proč mají začínající vysokoškoláci často pocit, že selhávají, i když jedou na maximum? Odpověď je jednoduchá – tlak přichází z několika stran zároveň.
Na střední škole jste možná patřili mezi nejlepší studenty. Na univerzitě však najednou sedíte vedle stovek stejně talentovaných lidí. Snadno vás proto může přepadnout imposter syndrom – iracionální pocit, že jste přijímací zkoušky zvládli jen náhodou a že se brzy ukáže, že na školu vlastně nepatříte.
Do toho přichází ekonomická realita. Náklady na bydlení a stravu rostou a pro velkou část studentů je práce během studia otázkou přežití. Neřeší pouze to, kdy se učit, ale také z čeho zaplatit kolej nebo nájem.
Ani samotný diplom dnes často nestačí. Stále častěji se očekává, že studenti budou během školy sbírat odborné zkušenosti prostřednictvím stáží, mnohdy neplacených. Výsledkem bývá kombinace studia, odborné praxe a zároveň placené brigády, která pokryje základní životní náklady.
K tomu se přidávají další očekávání – vyjet na Erasmus, budovat si síť kontaktů na LinkedInu nebo rozvíjet vlastní osobní značku.
Co říká výzkum
Pokud máte pocit, že toto tempo nezvládáte, neznamená to, že jste málo disciplinovaní nebo neschopní. Výzkumy naopak ukazují, že podobné pocity zažívá velká část studentů.
Buďte k sobě laskaví. Vaši hodnotu neurčují známky ani životopis.
Podle šetření Eurostudent patří Česká republika mezi země s nejvyšším podílem pracujících studentů v Evropě. Více než 90 % studentů během studia pracuje a 68 % z nich uvádí, že pracují především kvůli pokrytí základních životních nákladů. Polovina studentů dokonce přiznává, že by si bez práce studium nemohla dovolit.
Alarmující jsou také data týkající se duševního zdraví. Průřezová studie duševního zdraví studentů vysokých škol v České republice zjistila, že více než polovina studentů vykazuje symptomy středně těžké až těžké deprese. Významné riziko sebevražedného chování bylo identifikováno téměř u poloviny respondentů.
Psycholog Thomas Curran, Ph.D., zároveň upozorňuje na rostoucí fenomén tzv. sociálně předepsaného perfekcionismu – přesvědčení, že okolí od nás očekává naprostou dokonalost a že pouze perfektní výkon nám zajistí přijetí a uznání.
Dalším problémem je multitasking. Sedíte na přednášce, odpovídáte na zprávy a současně pročítáte studijní materiály. Podle Americké psychologické asociace však lidský mozek neumí vykonávat více náročných činností najednou. Ve skutečnosti mezi nimi pouze rychle přepíná. Toto přepínání může snížit produktivitu až o 40 % a zároveň zvyšuje hladinu stresových hormonů.
Když chybí spánek
Nejčastější reakcí na přetížení bývá omezení spánku. Jenže právě tím se celý problém ještě prohlubuje.
Analýzy spánkových návyků vysokoškoláků ukazují, že více než 60 % studentů pravidelně spí méně než doporučených sedm hodin denně. Studenti, kteří zároveň pracují nebo trpí úzkostmi, mají výrazně vyšší riziko rozvoje chronické nespavosti.
Výzkumy ze spánkové medicíny navíc naznačují, že při spánku kratším než sedm hodin se amygdala, tedy centrum emocí v mozku, stává až o 60 % reaktivnější. Proto vás může nepříjemný e-mail nebo kritická poznámka od vyučujícího zasáhnout mnohem silněji než po kvalitním odpočinku.
Pokud všechny tyto poznatky shrneme, dnešní vysokoškoláci často bojují s kombinací tlaku na dokonalost, finančních starostí, pracovního vytížení a chronického nedostatku spánku.
Jak z tohoto začarovaného kruhu ven?
Přestože výše uvedená data nepůsobí optimisticky, důležité je začít situaci řešit dříve, než se vyčerpání projeví naplno.
Buďte k sobě laskaví. Pokud pracujete dvacet hodin týdně, abyste si mohli dovolit studovat, nemůžete od sebe očekávat stejné výsledky jako někdo, komu veškeré náklady hradí rodiče. Není selháním spokojit se někdy s horší známkou výměnou za dostatek spánku a odpočinku.
Vaši hodnotu neurčují známky ani životopis. To, že zrovna nezakládáte startup a místo toho po večerech doplňujete zboží nebo obsluhujete v kavárně, neznamená, že zaostáváte za ostatními. Je v pořádku mít víkend, během kterého si jednoduše odpočinete.
A pokud cítíte, že je toho příliš, řekněte si o pomoc. Ať už se obrátíte na přátele, rodinu nebo odborníka, nemusíte na všechno zůstávat sami. Většina univerzit dnes navíc nabízí studentům bezplatné psychologické poradenství.
Vysokoškolská léta mohou být obohacující a inspirativní. Je ale načase opustit představu, že musí být zároveň bezstarostná a dokonalá. Jak ukazují dostupná data, vyčerpání není známkou slabosti a rozhodně v tom nejste sami.
Dovolte si odpočívat. Buďte k sobě laskaví. A nezapomínejte, že žádná zkouška, zápočet ani kariérní milník nejsou důležitější než vaše zdraví.
