Každý máme svůj životní příběh. Na své cestě se setkáváme s vrcholy i pády, které ovlivňují další kroky. Někdy nás události natolik zasáhnou, že už nejsme schopni být tím, kým jsme byli dříve. Co kdybychom se ale mohli na svůj příběh dívat jinak a nenechat se špatnou zkušeností definovat? Narativní terapie nám dává moc vyprávět svůj příběh v souladu s našimi hodnotami a přáními. V článku přiblížíme její historii, vznik a možnosti využití.
Historie narativní terapie
Narativní terapii vyvinuli v 80. letech 20. století sociální pracovníci David Epston a Michael White. Inspirovali se různými sociologickými směry, především sociálním konstruktivismem, který zdůrazňuje vliv společnosti na utváření identity člověka.
V psychologii má narativní terapie kořeny v arteterapii, ze které vycházejí i další kreativní terapeutické přístupy. Mezi „sourozence“ narativní terapie patří například biblioterapie, rodinná terapie, logoterapie a další.
Narativní terapií lze řešit široké spektrum problémů: domácí násilí, zneužívání, poruchy příjmu potravy, úzkost, deprese a další.
Podstata terapie
Slovo „narativ“ znamená příběh – a právě na příběhu je terapie postavená. Pracuje s konkrétním příběhem člověka, nebo s jeho částí, která jej natolik ovlivnila, že po ní nebyl stejný jako dříve. Příběh může být vzpomínkou, špatnou zkušeností, životní etapou nebo aktuálně prožívanou situací. Cílem terapie je umožnit klientovi oddělit se od svého problému a neztotožňovat se s ním.
Terapeut učí klienta, že zkušenost, kterou prožil, jej již nedefinuje a nemusí mu ubližovat. Klient se učí o události mluvit tak, aby získal zpět moc nad svým životem a mohl jej tvořit podle sebe. Terapie využívá různé techniky, například mindfulness nebo externalizaci, díky nimž se klient lépe ukotví v přítomnosti a získá kontrolu nad sebou samým.
Příběh Niry
Nira je žena původem z Íránu. Psychoterapeutickou pomoc vyhledala po vážné autonehodě, která jí způsobila nejen fyzická zranění, ale i posttraumatickou stresovou poruchu (PTSD). Zažívala panické ataky a byla neustále v napětí. Nehoda pro ni znamenala zlomový bod – přestala se vnímat jako silná a schopná osoba a sama sebe popisovala jako „zlomenou“.
Na začátku terapie svůj příběh vyprávěla vyděšeně a zničeně. Postupně byla podporována, aby svůj příběh sdílela bezpečným a strukturovaným způsobem. Terapeut jí pomáhal oddělit její identitu od traumatu a pojmenovat problém jako něco, co ji ovlivňuje, ale co ji nedefinuje. Skrze opakované vyprávění a reflexi začala Nira chápat, že trauma je jen jedna kapitola jejího života, nikoli celý její příběh.
Narativní terapie z nás nedělá oběti osudu, naopak nám ukazuje, že jsme tvůrci svého života.
Součástí terapie byla práce s tělem, mindfulness a kreativní techniky, které jí umožnily vyjádřit emoce, jež bylo obtížné popsat slovy. Postupně začala objevovat alternativní příběhy o sobě – o odvaze, vytrvalosti a schopnosti zvládat náročné situace. Terapeut jí pomáhal identifikovat spouštěče úzkosti a rozvíjet strategie sebepéče.
Jak terapie pokračovala, Nira si začala všímat momentů, kdy strach neměl nad jejím životem kontrolu. Tyto „výjimky“ se staly základem pro nový, preferovaný životní příběh. Postupně se odhodlala k řízení auta a zvládala situace, které byly dříve nepředstavitelné.
Na konci procesu Nira vnímala sama sebe jako člověka, který trauma zažil, ale není jím definován. Její příběh se posunul od identity oběti k identitě osoby, která má moc nad svým životem. Trauma zůstalo minulostí, nikoli nastavením jejího života.
Práce s narativní terapií v běžném životě
Narativní terapie dává každému možnost rozhodnout se, jak k životu přistupovat a jak utvářet svůj příběh. Nedělá z nás oběti osudu, naopak nám ukazuje, že jsme tvůrci svého života.
Doporučená literatura
- 50 pilířů dospělosti – Kouč Vratislav Hlásek radí, jak převzít zodpovědnost za sebe sama a svůj život.
- Narativní psychoterapie – odborná publikace s přesnějším postupem terapie.
- Rodinná terapie: systemické a narativní přístupy – jak využít narativní terapii v rodinném prostředí.
Narativní terapie nám připomíná, že náš životní příběh můžeme vyprávět znovu a podle sebe. Trauma či neštěstí jsou pouze kapitoly, ne celý příběh. Každý z nás má moc rozhodnout, jak se jeho příběh bude vyvíjet a jaké role v něm sám zaujme.
